Mistrovství Evropy upoutaných modelů 2017
Ve středu dne 2. 8. 2017 vyrazilo české družstvo v čele s trenérem a team managerem Ing. Pavlíčkem na 700km dlouhou cestu do maďarského města Békéscsaba, které hostilo letošní Mistrovství Evropy v kategorii F2A/B/C/D. Jak se již stalo bohužel tradicí, Česká Republika měla zastoupení pouze v kategorii F2B, tedy v akrobatech. České barvy letos hájili Jiří Vejmola, Ing. Zbyněk Kravčík, Ing. Kamil Meisl a v kategorii juniorů Jan Kopřiva. Cesta probíhala bez větších komplikací a přibližně v 18:00 jsme dorazili na místo konaní, což bylo již klasicky letiště aeroklubu Békéscsaba. Po prohlédnutí plochy určené k létání jsme byli nuceni konstatovat, že podmínky pro začátek soutěže nebyly vůbec ideální. Dle našeho úsudku maďarští pořadatelé nebyli patřičně připraveni na ME, tak jak by měli být. Ve čtvrtek ráno jsme vyrazili na trénink, protože jsme byli přihlášení ještě na soutěž světového poháru, jež se konala těsně před začátkem mistrovství. Pro trénink byl „připraven“ jeden kruh. Bylo však nutné si důkladně vybrat místo pro start a na tom stejném místě se pak muselo přistát. Jeden z francouzských reprezentantů dokonce vylomil podvozek, když mu letadlo při přistání vjelo na nerovném terénu do díry. Během našeho tréninku se pořadatelé snažili udělat zázrak a oba soutěžní kruhy připravit. Naše letadla si vyžádala také mnoho úprav. Rozdíl víc než 100 metrů nadmořské výšky udělá své. Nicméně všem se nakonec povedlo letadlo doladit. Světový pohár se letěl ve dnech 4. – 5. 8. Teplota se pohybovala okolo 40°C. V soutěži světového poháru se českému družstvu vcelku dařilo. Nejlepší z Čechů jsem byl já na třetím místě, pak následoval na šestém místě Jiří Vejmola a na místě patnáctém Kamil Meisl. Jan Kopřiva si mezi juniory vylétal stříbro. Soutěže Světového poháru se zúčastnil také Vladimír Tomek, který obsadil 18. místo. V neděli ráno jsme měli naplánovanou přejímku letadel, kterou jsme bez komplikací prošli. Později měl následovat oficiální trénink, ale nezvládnutá organizace vyvolala jistý zmatek. Pořadatelé totiž měnili plochy na létání. Jedna polovina soutěžících trénovala tam, druhá zase jinde. Večer bylo zahájení, na kterém pouze hlavní pořadatel vyjmenoval jména rozhodčích, ovšem jen ty které znal a tím bylo mistrovství zahájené. Informace, kde budeme na druhý den létat a v jakém pořadí, jsme se dozvěděli až v 11 hodin večer. Nakonec se letěly 4 kvalifikační starty na jednom kruhu. Dva starty před první skupinou rozhodčích a zbylé dva starty před druhou. V pondělí se však počasí razantně změnilo. Teplota klesla o 20 stupňů a začal foukat vítr. Jako první z českého týmu nastoupil Jan Kopřiva. Honza byl z premiéry na tak velké soutěži trochu nervózní, což se projevilo i na jeho startu. Při čtvercové osmě škrtnul o zem a zbytek startu už odlítal pouze rovinu. Jako druhý nastoupil Kamil. Zaletěl moc pěkný start a zapsal krásných 1014 bodů. Jako třetí šel již ostřílený matador Jirka. „Nasázel to tam“, jak jsme již u něj zvyklí a vyplynulo z toho 1023 bodů. Jako poslední jsem šel já. První soutěžní let se mi povedl a začal jsem 1069 body.
Druhý den jsme všichni letěli zase před stejnou partou rozhodčích. Vzhledem k tomu, že jsme zapsali dobré výsledky už ve startu prvním, nervozita opadla a snažili jsme se jen své výkony ještě vylepšit. Jediný, kdo musel zaletět dobře, byl Honza, kterému se to naštěstí povedlo, a získal 1013 bodů. I Jirka s Kamilem si polepšili. Jirka na 1070 bodů a Kamil na 1026 bodů. Mně se bohužel v často se točícím větru zlepšit nepovedlo a připsal jsem si 1061 bodů. Následující dva dny jsme měli létat už před druhou skupinou rozhodčích, kde bylo potřeba zase si zajistit alespoň jeden dobrý výsledek a tím si otevřít cestu do pátečního finále, kam postupuje 15 nejlepších soutěžících. Pořadí určuje součet lepších startů od obou skupin rozhodčích. Mně s Jirkou se povedlo vytěžit body, které nám zajistily místo ve finále. Já jsem obdržel 1086 bodů a Jirka 1058 bodů. Štěstí moc nepřálo Kamilovi, který za svůj start dostal pouhých 950 bodů. Honza si vylétal 980 bodů, čímž se držel na druhém místě mezi juniory. Tři nejlepší junioři také postupují do finále. Poslední den kvalifikace jsme se ještě snažili co nejvíc pomoct Kamilovi, jež chyběl do finále jen kousek. Kamil si sice polepšil, ale na finále to nakonec nestačilo. My ostatní jsme zaletěli srovnatelné starty. Já jsem postoupil do finále z 3. místa, Jirka z 6. místa a Honza z 1. místa mezi juniory. Junioři měli naplánované první dva finálové starty ještě ve čtvrtek večer. Slunce už bylo dost nízko a vítr foukal přímo do něj. Třetí kolo měli naplánované na pátek. Páteční počasí bylo dost odlišné od předchozích dní. Teplota byla stále velmi vysoká, ale do toho se přidaly i silné nárazy větru. Během prvního kola bylo počasí ještě vcelku přívětivé. Na prvním místě se držel Igor Burger ze Slovenska, já jsem byl druhý a třetí byl Marco Valliera z Itálie. Průběžné čtvrté místo patřilo Jirkovi. V druhém kole už mi počasí nepřálo a propadl jsem se až za Jirku na 5. místo. Pak přišlo na řadu třetí kolo. Jirka zaletěl pěkný start, Honza také a i mě se to nakonec povedlo. Hned po mém startu jsme se přesunuli na ubytovnu, kde jsme se chystali na vyhlášení výsledků. Už během cesty na vyhlášení jsme na internetu objevili výsledky a nastala velká radost. Mně se povedlo vyhoupnout na třetí místo. Jirka byl na místě pátém s odstupem pouhých čtyř desetin bodu na čtvrtého Poláka Kristiana Borzeckeho. Honza si vylétal mezi juniory místo druhé. Troufnu si říct, že mnohem větší radost nám všem ale udělala stříbrná medaile, kterou jsme získali v kategorii družstev. Tímto bych chtěl tedy poděkovat všem, kteří přispěli tomuto našemu skvělému výsledku, protože bez podpory rodiny, přítelkyní a kamarádů bychom to nejspíš nedokázali.
Zbyněk
